Emauzský cyklus | Nástěnné malby zblízka i v souvislostech
Posmívání korunovaného Krista
Posmívání korunovaného Krista (Mt 26, 67-68 a 27, 28-30) – Míkal se posmívá Davidovi (2 S 6, 13-23) a Chúr, zeť Mojžíšův, je posmíván Židy (Speculum humanae salvationis, kap. 19)
Nápis: jen fragment ... deis …
Uppsalský rukopis: David deridetur a Michol. Christus coronatus deridetur. Derisus fuit Ur propter veritatis rigorem. (David je vysmíván Míkal. Korunovaný Kristus je vysmíván. Chúr byl vysmíván pro tvrdost pravdy.)
a. O podobě všech tří scén nelze říci nic konkrétního. Můžeme pouze spekulovat o tom, že hlavní scéna použila tehdy hojně využívanou ikonografii, kdy Ježíš seděl uprostřed scény, v pravici měl rákosovou hůl a na hlavě trnovou korunu. Z každé strany pak stál jeden muž a křižmo nad jeho hlavou drželi dvě hole, jakoby mu jimi nasazovali korunu na hlavu. Před Ježíšem pak mohli další postavy poklekat a posmívat se mu.
b. Davidova žena Míkal opovrhla svým mužem, když jej viděla, jak tančil před Hospodinovou archou nesenou do Jeruzaléma. Za trest pak nemohla mít děti. Tato scéna nemá tak silnou ikonografickou tradici, abychom mohli vytvořit konkrétní hypotézu o její podobě
c. Poslední výjev byl inspirován příběhem tradovaným v Zrcadle lidské spásy. Chúr byl manželem Miriam, sestry Mojžíšovy. Spolu s Áronem byli jediní, kteří se postavili proti Židům, kteří chtěli zhotovit zlaté tele. Byl proto od nich zavržen a popliván. Je velmi pravděpodobné, že se malíři inspirovali některým z iluminovaných rukopisů.
Předchozí pole | Následující pole ✖