Obětování v chrámu

Obětování v chrámu (L 2, 22-39) - Zástupná oběť za prvorozeného (Ex 13, 2 a Nm 18, 15-16) a Obětování Samuela (1 S 1, 24-28)

Nápis: Primogenita offeruntur do. ristus primogenitus virginis offertur. Anna offert Samue. (Prvorození jsou obětováni Pánu. Kristus prvorozený Panny je obětován. Anna obětuje Samuela.) 

Uppsalský text: Offeruntur primogeniti Ebreorum. Offertur Christus. Offertur Samuel. (Prvorození Židů jsou obětováni. Kristus je obětován. Samuel je obětován.)

a.    Scénu, kterou zde nazýváme jako Obětování Krista v chrámě však můžeme v liturgické i ikonografické tradici nazvat i jako Uvedení Páně v chrámu či Očišťování Panny Marie. Všechny tyto aspekty totiž skýtá tento jediný příběh. Nejen nápis a popis, ale i zvolené typologické scény pak jasně ukazují, že právě Obětování je tím, co zde mělo být zdůrazněno. Podle starozákonního nařízení měla být žena po čtyřiceti dnech očištěna  a měla přinést Bohu zástupnou oběť za prvorozeného (neboť ten náležel Bohu). Při příchodu do chrámu se zde setkali nejprve se starcem Samuelem a pak s prorokyní Annou a oba poznali v Ježíši Spasitele. Scéna je koncipována shodně jakožto Obřezání, v chrámě naznačeném iluzivní klenbou stojí uprostřed oltář. K němu zleva přichází tři ženy. U oltáře stojí Panna Marie, která drží za ručku Ježíška, který stojí na oltáři. Za ní snad stála prorokyně Anna (snad stará žena, ale bez svatozáře) a zcela na kraji mladá žena, zda nesla dvě holoubata, jak bývá zvykem je nejasné (na fotografii z roku 1935 nejsou patrné). Vpravo od oltáře jsou tři muži, první je stařec Samuel, který se k Ježíškovi sklání a bere ho za druhou ručku. Za ním také následovali dva muži, snad chrámoví kněží.

b.    Scéna Oběti za prvorozené je dnes prakticky nečitelná. Scéna připomíná ustanovení o povinnosti obětovat za každého prvorozeného židovského chlapce. Výjev byl podobně koncipován jako hlavní scéna. Uprostřed chrámu stál oltář a na něm chlapec. Zleva jej přidržoval kněz, vlevo před oltářem klečela jeho matka a doprovázela jí další postava (či postavy). Před oltářem jakási žena cosi skládala, nebo připravovala. 

c.    Z následující scény Obětování Samuela, nenávratně zmizela pravá třetina, i zbytek je však těžce poškozen. Bezdětná Channa si vyprosila na Hospodinu syna za slib, že jej odevzdá do jeho služby. Byl zde vyobrazen moment, kdy Channa odevzdala svého syna Samuela do chrámu. Lze rozeznat vlevo zelenou postavu Anny. Chlapec stál před oltářem a natahoval přes něj ruku. Hospodin byl znázorněn jako postava trůnící na oltáři (vpravo nahoře scény). Můžeme spekulovat, zda v chybějící části malby nebyl namalován kněz Élí.

Zástupné obětování v chrámu bylo teology interpretováno jako předznamenání budoucí Ježíšovy oběti na kříži. Tedy opět je v centrálním výjevu stěny připomenut vrcholný moment Ježíšova života.