Obřezání Páně

Obřezání Páně (L 2, 21) – Obřezání Abrahama (Gn 17, 1-27) a Sipora obřezává svého syna (Ex 4, 24-26)

Nápis: Abraham senex circumciditur. Cristus circumciditur. Zefora filium circumcidit. (Stařec Abraham je obřezán. Kristus je obřezán. Sipora obřezala syna.) 

Uppsalský text: Circumciditur Abraham. Christus circumciditur. Et Sephora filium circumcidit et sic angelum placuit. (Abraham je obřezán. Kristus je obřezán. A Sipora obřezala syna a tak usmířila anděla.)

a.    Podle židovského zákona byla povinnost každého chlapce osm dní po narození obřezat, jakožto symbol smlouvy s Hospodinem. Podle tohoto nařízení také byl Ježíš přinesen do chrámu, aby tento rituál podstoupil. Obřezání Páně se proto odehrává v chrámu, v jehož středu je namalován oltář. Na něm leží Ježíšek, kterého zleva přidržují dvě svaté ženy (snad prorokyně Anna a Mariina sestřenice Alžběta?). Za nimi stojí Panna Marie, která má ruce zkřížené před tělem, snad v gestu odevzdání. Zpoza jejích ramen vykukuje mladá dívka, která v rukách drží bílé plátno, snad na ovinutí Ježíška. Zprava se k chlapci sklání kněz a provádí obřízku, za ním přihlížejí další tři muži, jeden z nich označený typickou židovskou čepicí. Vousatý muž vzadu vpravo je zřejmě sv. Josef. 

b.    První typologická paralela zobrazuje obřezání Abrahama, které však není ve Starém zákoně popsáno a scéna je tedy malířovou představou. V bibli se dovídáme, že Hospodin uzavřel smlouvu s Abramem přejmenovaným na Abrahama a jejím znamením má být obřízka všech mužských příslušníků národa. Abraham Hospodina uposlechnul a dal obřezat všechny muže, včetně sebe. Na výjevu, jehož spodní část je zničena, vidíme na lůžku ležet Abrahama. K němu se sklání muž v červeném oděvu a obřezává jej, dalších šest mužů s různými výrazy ve tvářích tomu přihlíží. 

c.    Sipora, midjánská žena Mojžíšova, obřezala svého syna Eliezera, aby unikla Hospodinově pomstě. Sipora zde na výjevu klečí na zemi, levou rukou přidržovala chlapce a pravou ruku má zdviženou a svírá v ní kamenný nůž, aby provedla obřízku. Mojžíš vpravo přihlíží a vede svého již obřezaného prvorozeného syna Geršoma.

Ježíšova obřízka nebyla ve středověku vykládána jako moment, kdy Ježíš na sebe vzal znamení smlouvy, ale bylo zdůrazňováno jeho utrpení a první prolití krve -  předznamenání pašijí. Také z chronologického hlediska není správné zařazení události. Obřezání se odehrálo až osmý den po narození, ještě dříve však museli svatou rodinu v Betlémě navštívit mudrcové. Pořadí scén však odpovídá liturgickému roku, kdy obřezání je slaveno 1. ledna a klanění tří králů až 6. ledna.