Svatba v Káni

Svatba v Káni (J 2, 1-11) – Zázračné naplnění nádob olejem (2 Kr 4, 1-7) a Šalamoun pije vodu ze studny (Přísl 5, 15)

Nápis: nezachován, v 19. století čitelný fragment Vacua vasa Hel... (Prázdné nádoby …)

Uppsalský popis: Ad mandatum Helye vidua implevit vasa. Christus mandavit impleri ydrias. Salomon impletur vas, ut bibat. (Na Elijášův příkaz naplnila vdova nádoby. Kristus přikázal naplnit hydrie. Šalamoun naplnil nádobu, aby se napil.)

Prvním Ježíšovým zázrakem – Proměněním vody ve víno – započíná na severní stěně část věnovaná Ježíšovu veřejnému působení. Každý z Ježíšových činů však je zároveň předznamenáním budoucí činnosti církve. Důležitá je tu zejména symbolika eucharistická, ale také připomenutí očistné síly pokání a odpuštění. Severní stěna je totiž také zároveň stěnou kostela (latinsky znamená slovo ecclesia jak kostel, tak církev). 

Stav maleb je citelně poznamenán jednak probouráním nového vstupu do klášterního kostela, jednak detonací v roce 1945, kdy odpadla velká část hlavní scény. Naštěstí je tato scéna dobře dokumentována historickými fotografiemi. 

a.    Svatba v Káni Galilejské je líčena pouze v Janově evangeliu a je vskutku prvním Ježíšovým zázrakem. Ježíš byl se svou matkou pozván na svatbu, když docházelo víno, Marie syna na to upozornila a Ježíš nechal nalít vodu do prázdných nádob a proměnil jí ve víno. Ve středu výjevu se táhne podlouhlý prostřený stůl, na jeho levé straně seděl Ježíš a vedle něj přes roh Panna Marie. Zřejmě spolu rozmlouvali. Marie měla hlavu nakloněnou k Ježíšovi a pravou rukou ukazovala směrem dolů před stůl, kde asi stály prázdné nádoby na víno. Ježíš měl levou ruku zdviženou, snad v odpověď na matčinu prosbu, a druhou rukou ukazoval stejným směrem jako ona. Vedle Marie seděl ženich, byla to postava s výraznou fyziognomií – poměrně velký nos, krátké vousy, polodlouhé vlasy – na hlavě nasazenou čapku. Vedle něj seděla nevěsta s hlavou ozdobenou cruselerem (středověký čepec) a v módních šatech. Po její levici se pak tlačili apoštolové v čele se sv. Petrem, tato skupinka je již na fragmentu patrná. Stejně tak i postavy sedící zády k divákovi u přední strany stolu.

b.    Prorok Elíša přikázal vdově, aby si opatřila nádoby a pak je spolu se svými syny měla naplnit olejem z jedné jediné nádobky. Takto nabytý olej měla prodat a vyrovnat dluh, který měla. Z této scény se zachovala pouze postava vousatého muže se zdviženou pravou rukou a s nádobami u nohou. Zřejmě představoval vdovina syna. Vdova pak zřejmě stála na druhé straně nádob a přidržovala spolu se synem džbán, z nějž stékal olej dolů. Zda na scéně byl i prorok Elíša, nevíme.  

c.    Námět poslední scény není jasný. Josef Neuwirth tvrdil, že šlo o Zázračné uzdravení vod v Jerichu, ale není jasné, z čeho usoudil, že se jedná o tuto scénu. Uppsalský text hovoří o Šalamounovi, který naplnil nádobu a pil, ale tento popis neodpovídá žádné biblické scéně. Možností však je, že se se jedná o vizualizaci verše z knihy Přísloví připisované právě Šalamounovi. „Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.“ Na fragmentu scény byla patrná jakási studna, u níž se tísnili lidé, nabírali si vodu, pili jí a přelévaly do dalších nádob.