Ježíš kamenován na vinici neboli Podobenství o zlých správcích vinice

Ježíš kamenován na vinici neboli Podobenství o zlých správcích vinice (Mt 21, 33-44; Mk 12, 1-11; L 20, 9-15) - Kamenování Nábota (1 Kr 21, 1-16) a Kristus ve vinném lisu (Iz 63, 2-3)

Nápis: Naboth lapidatur nutu Hiezabel. Christus a Iudeis lapidatur. (Nábot je na pokyn Jezábel kamenován. Kristus je kamenován Židy.)  Popis třetí scény tu nikdy nebyl. 

Uppsalský popis: Iesabel lapidari precebit Naboth. Iudei voluerunt Christum lapidare. Torcular calcavit solus. (Jezábel přikázala kamenovat Nábota. Židé chtěli kamenovat Krista. Sám šlapal vinný lis.)

a.    Hlavní scéna je interpretací podobenství o špatných správcích vinice, neboť neznáme z evangelií žádný příběh, kde by měl být Ježíš kamenován na vinici. Podobenství  vypráví o hospodáři, který zasadil vinici a vystavěl v ní lis, vinici pronajal. Když poslal služebníky pro podíl z výnosu, správci je zbili. To se ještě opakovalo, až hospodář poslal svého syna, toho správci zabili. Interpretace je jednoznačná: Hospodář je Bůh Otec, který poslal svého Syna. Toho nehodní správci – Židé – zabili. 
Ježíš je namalován v levé polovině výjevu v dlouhé bílé říze splývající v pružných záhybech. Hledí doprava na své nepřátele a levou ruku má zdvižen v gestu, kterým jakoby chtěl útok zastavit. Nad ním z nebe shlíží Bůh Otec (opět monochromně podaný), pravou ruku mu dává na rameno a levou opakuje Ježíšovo gesto. K Hospodinu se snáší dvojice modrých andělů. Vpravo je skupinka pěti mužů. První s prasečím nosem má v ruce nad hlavou zdvižený kámen, v druhé ruce další kameny, za ním vousáč zvedá kámen v obou rukách a třetí má kámen v pravici napřažené dozadu. Za nimi další dva sbírají kameny. Všichni jsou oblečeni v módních vypasovaných šatech s opaskem na bocích. 
Výjev je zasazen do krajiny s několika kopci se stromy. Kolem Ježíše rostly keříky vinné révy (dnes jsou patrné vinné listy malované pomocí šablony).

b.    Starozákonní scéna vypráví o kruté královně Jezábel, která chtěla splnit přání svého muže krále Achaba a získat pro něj vinici patřící muži jménem Nábot. Jezábel přikázala Nábota křivě obvinit, že mluvil proti Hospodinu. Nábot byl proto za trest ukamenován a Achab zabral jeho vinici. 
Horní polovině výjevu je vyobrazen královský palác, vpravo na loži spí král Achab (v bibli se píše, že ulehl na lože, když mu Nábot odmítl vydat vinici). Vlevo stojí královna Jezábel, sklání se lehce a ukazuje prstem dolů na dvojici mužů, kteří kamenují Nábota. Ten leží před nimi na zemi.  

c.    Poslední scéna nezobrazuje žádnou skutečnou událost, ale je výkladem jednoho z Izajášových  proroctví. Izajáš v jedné vizi spatřil přicházet muže, jehož šat byl zbarven do ruda jako by šlapal v lisu hrozny.  Muž prohlásí, že sám šlapal v lisovací kádi. Tyto verše byly interpretovány ve vztahu k Ježíši jako  předpověď jeho utrpení, šat má potřísněný vlastní krví a lisem, který jeho krev „vylisoval“, byl kříž. 
Tato interpretace se proměnila v ikonografický motiv „Kristus ve vinném lisu“. Který byl vyobrazen i zde. Většinu scény tak zabírá konstrukce dřevěného lisu a vpravo v kádi Ježíš šlape hrozny. Vyobrazení je však dosti nelogické, pokud má být Ježíš v lisu, měl by být stát uprostřed pod lisovacím trámem, který tlakem vytvářeným pomocí šroubu (zde vpravo za Ježíšem) lisuje hrozny umístěné v obdélníkové míse.  Šlapání hroznů je jiná, starší, technologie výroby vína. Malíř zřejmě neznalý skutečného fungování lisu obě možnosti zkombinoval.   

Opět jako na obou předchozích stěnách i zde je ve střední kompozici připomínka Ježíšovy smrti na kříži. Vinný lis je předobrazem samotného kříže. Zároveň má kompozice silný eucharistický podtext, zatímco na předchozí scéně byla připomenuta eucharistie pod způsobou chleba, nyní je připomenuto víno.

Marta přijímá Krista ve svém domě

Marta přijímá Krista ve svém domě (L 10, 38-42) - Elijáše přijímá vdova ze Sarepty (1 Kr 17, 8-16) a Elíša u Šúnemanky (2 Kr 4, 8)

Nápis: Helias ...it a vidua. X<ptus> <a Mar>ta. Heliseus a Sunamite. (Elijáš [je přijímán?] vdovou. Kristus Martou. Elíša Šúnemankou.)

Uppsalský popis: Vidua in Sarepta Sodomorum Helyam suscipit. Martha Christum suscipit. Et due ymagines scilicet mulier dat viro panem. (Vdova v Sareptě sodomské přijímá Elijáše. Marta přijímá Krista. Dvě postavy, totiž žena dává muži chléb.)

a.    Se vší pravděpodobností hlavní scéna zobrazuje moment, kdy Ježíš vstupuje do jedné vesnice (tj. Bethanie), kde jej do svého domu přijala Marta. Matouš však žádné podrobnosti, k jejich prvnímu setkání a uvedení do domu neuvedl. Výjev je tedy více méně fikcí. Vpravo je namalován dům s pootevřenými dveřmi, do nichž jednou rukou strká Marta. Ta se lehce obrací zpět k Ježíšovi, kterého drží za ruku. Ježíš s Martou zřejmě rozmlouvá, jak naznačuje gesto jeho levice. Za Ježíšem následuje zástup apoštolů, v čele sv. Petr a v popředí zřejmě i sv. Jan. 

b.    První typologická scéna se vrací k příběhu proroka Eliáše a vdovy ze Sarepty (viz scéna 16). Tentokrát je zobrazeno první setkání, kdy před branami potká vdovu, jak sbírá dříví. Prorok ji poprosí o vodu a o chleba. 
Žena stojí nalevo v městské bráně a drží před sebou dvě velká zkřížená dřeva do tvaru svatoondřejského kříže. Vdova totiž byla chápána jako předobraz církve a dřevo se tak proměnilo v kříž – symbol víry. Prorok, který stál proti ní, přijímal právě bochník chleba. Eliáš byl zobrazen z profilu jako vousatý muž v dlouhém šatu a s čapkou na hlavě. 

c.    Druhý výjev se také vrací k příběhu známému ze 16. kompozice. Také zde se dostáváme na začátek příběhu, kdy žena ze Šúnemu pozve Elíšu, aby u ní pojedl chléb. 
Scéna je koncipována po vzoru předchozí: žena stojí ve dveřích a podává prorokovi bochník chleba. Proměnily se detaily jako podoba malované architektury domu, gesta obou aktérů a jejich tváře. 
Marta i obě vdovy byly opět interpretovány jako předobraz církve, která své věřící sytí chlebem – tedy eucharistií. V tomto smyslu byl teology vykládán chléb darovaný vdovami prorokům.