Klanění tří králů

Klanění tří králů (Mt 2, 1-12) - Bratři se klaní Josefovi (Gn 43, 26) a Předáci Židů odevzdávají obětiny ve svatostánku (Nu 7, 1-88)

Nápis: Joseph adoratur a fratribus. Christus a regibus. Egipcii adorant pharaon. (Josef je uctíván bratry. Kristus králi. Egypťané uctívají faraóna.)

Uppsalský text: Ioseph fratres adorant, magi Christum. Moysi offerunt principes mortariola in tabernaculo. (Josefa uctívají bratři, mágové Krista. Předáci Mojžíšovi obětují obětní misky ve svatostánku.)

a.    Hlavní scéna Klanění tří králů je dnes velmi špatně čitelná, může za to poškození omítky úlomky po detonaci,  zatékání vody při hašení požáru v roce 1945, ale i smývaní přemaleb. Opět je nutné využít historické fotografie. Nejlépe patrná je dnes postava Panny Marie v modrém šatu, která sedí v levé straně výjevu. Na klíně drží Ježíška, který natahoval ručky k nejstaršímu králi klečícímu před ním na zemi. Tento král s odloženou korunou líbal zřejmě Ježíškovi nožku.  Další král poklekal vpravo od něj, na fotografii z roku 1935 má černou tvář, ale zřejmě se jedná o mladší přemalbu. Třetí král snad byl  namalován o něco výše mezi těmito dvěma postavami. Vpravo za nimi čekala asi dvojice koňů za doprovodu jednoho muže. Na zemi stála otevřená truhlice. V opačném rohu pak sv. Josef ukládal zřejmě přinesené dary do velké truhlice. Nad ním je stále vidět Mariino lůžko s rudým polštářem a za ním byly proutěné jesličky a dvojice dobytčat. Scénu rámovala střecha dřevěné stáje. 

b.    Josef Egyptský je jednou ze starozákonních postav, jejíž osudy byly často vztahovány k Ježíšovu životu. Zde byla zachycena část příběhu o znovu setkání Josefa se svými bratry. Když byl Josef správcem Egypta, přišli k němu jeho bratři, aby od něj nakoupili obilí. Josefovu totožnost však neznali. Zřejmě se jedná o moment druhého setkání, kdy se bratři vrátili zpět do Egypta, a přinesli na příkaz otce Jákoba Josefovi dary. V levé polovině scény vidíme Josefa v červeném šatu a snad čapkou na hlavě naznačující jeho významnou funkci, Na klíně držel jakousi truhličku. Před ním stojí skupina mužů, kteří se lehce uklánějí. První z nich předává jakýsi dar Josefovi. Cosi v rukách držel i výrazný muž v popředí oblečený do modrého šatu. Dva z mužů byli opět označeni židovskou čepicí. 

c.    Námět poslední scény je poněkud nejasný, neboť jej lze číst jen velmi obtížně. Navíc latinský nápis se odlišuje od Uppsalského popisu. Do lišty nápisu zasahuje část malby, což jasně ukazuje na časovou následnost, také omyl tohoto nápisu ukazuje, že texty na stěnách vznikly s časovým odstupem. Potvrzením správnosti Uppsalského popisu je shodná ikonografie tohoto výjevu v prvním díle Bible Václava IV. Uprostřed zaklenuté místnosti byl namalován architektonicky bohatý trůn,  na něm seděl Hospodin (vousatá hlava má nimbus s rytým okrajem). Hospodin měl ruce roztažené do stran směrem ke skupinkám poklekajících židovských mužů. Na jejich příslušnost k židovskému národu odkazuje jak fyziognomie některých postav (výrazný zahnutý nos) či židovské čepice.