Zmrtvýchvstání

Zmrtvýchvstání (Mt 28, 1-10; Mk 16, 1-8; L 24, 1-9; J 20, 1-18) - Jonáš vyvržen velrybou (Jon 1-2) a Samson nese brány města Gázy (Sd 16, 1-3)

Nápis: Exiit Io… de ventre ce… …rgit …s… …fert ...t… s …pson … is … …us …tas  …tis 

Návrh na doplnění: Exiit Io de ventre ce. rgit s ... fert ..t…  pson … (Vyšel Jonáš z břicha velryby. Kristus vstává z mrtvých… Odnáší … Samson …) 

Uppsalský popis: Ionas de ventre ceti eripitur. Christus resurrexit. Sampson portas asportavit. (Jonáš je vyrván z břicha obludy. Kristus vstal z mrtvých. Samson odnesl brány.)

Touto kompozicí začíná poslední část cyklu věnovaná Ježíšovu oslavení, tedy poslední tři scény. Opět i tato scéna je poničena pekováním, neboť byla zakryta raně novověkými přemalbami.

a.    Scéna Zmrtvýchvstání je zobrazena dosti tradičním způsobem. Na hlavní scéně vidíme rozměrnou podélnou tumbu, z níž vystupuje Zmrtvýchvstalý v bělostném rouchu a s praporcem v ruce levé. Dívá se přímo en face na diváky a pravicí žehná. Za ním dvojice andělů zvedá odsunuté víko tumby. Před ní pak leží či sedí čtyři vojáci.   

b.    První typologická paralela zobrazovala známý příběh, kdy prorok Jonáš odmítl uposlechnout Hospodinův příkaz, aby šel kázat do Ninive. Byl proto pozřen obrovskou mořskou obludou. V jejích útrobách zůstal po tři dny a třetího dne jej obluda vyvrhla na břeh. Dnes na scéně můžeme rozeznat v levém horním rohu červenou barvou vyobrazené mohutné hradby města Ninive. Před ním se táhl pruh pevniny (zelená barva) a pak moře, v němž plavala velká ryba. Tlamu měla zdviženou vzhůru a z ní vyskakoval nahý Jonáš (vidíme jeho nohy, pravá pokrčená). Typologická paralela je postavena na tom, že Jonáš byl tři dny v břiše velryby, stejně jako Ježíš tři dny v hrobě.

c.    Na pravé scéně byla také velmi známá typologická scéna převzatá ze Starého zákona. Která vypráví další příběh o izraelském siláku Samsonovi. Jednou byl v noci za ženou v městě Gáza, nepřátelé uzavřeli městskou bránu a chtěli jej zajmout. Samson však vysadil křídla vrat, vzal si je na ramena a odnesl.  Na scéně rozeznáváme vlevo město Gázu s otevřenou branou. Vpravo vidíme nohy Samsona, který nesl na zádech vrata. Jak Jonáš, tak i Samson jsou častými Ježíšovými předobrazy (tak ve Speculum humanae salvationis, kap. XXXII): Samson unikající z Gazy je předznamenáním Ježíše unikajícího z moci smrti a ničícího brány pekelné.