Ježíšovo zatčení

Ježíšovo zatčení (Mt 26, 47-56; Mk 14, 43-49; L 22, 47-53; Jan 18,1-14)) - Kain zabíjí Ábela (Gn 4, 1-8) a Jóab zabíjí Abnéra (2 S 3, 20-27)

Nápis: nezachován

Uppsalský popis: Cahym interfecit Abel. Judas Christum osculo tradidit. Joab sub pacis osculo interfecit Abner. (Kain zabil Ábela. Jidáš zradil Krista polibkem. Jóab při polibku míru zabil Abnéra.)

Na těžce poškozeném poli jsou rozeznatelné pouze fragmenty prvních dvou scén, které jsou poškozeny navíc pekováním (tj. záseky zdrsňující povrch pro lepší přilnutí nové omítky). Malby byly nahrazeny malbami z konce 16. století, které jsou dnes již jen částečně dokumentovány na historických fotografiích. Stejně byly překryty i malby v následujících čtyřech polích.

a.    Ježíšovo zatčení popisují  všichni čtyři evangelisté. K Ježíšovu zatčení došlo v Getsemanské zahradě, kam odešel spolu s učedníky, aby se modlil. Jidáš sem přivedl ozbrojence a před nimi Ježíše označil polibkem (pouze Jan však vynechal tento detail). Jeden z učedníků (podle Jana Petr), při zatýkání uťal ucho veleknězovu sluhovi. Ježíš však ozbrojený odpor zarazil. Ikonografie této scény bývá poskládána z jednotlivostí popisovaných evangelisty. 
Z fragmentů i z dobových analogií je jasné, že ve středu scény stál Kristus (svatozář a fragment roucha uprostřed pole). Zleva k němu asi přistupoval Jidáš a tiskl mu polibek na tvář (drobný fragment linie hlavy). Z druhé strany se již po něm sápali vojáci. Vidíme postavy v helmicích a s meči za opaskem.  Zcela vpravo pak stál vousatý, lehce nahrbený muž. Vlevo nad okénkem, které osvětlovalo schodiště vedoucí do dormitáře, vidíme hlavu mladého apoštola, zřejmě Jana, a za ním sv. Petra. Ten je však zády otočen a zřejmě bojoval s veleknězovým sluhou. 

b.    Kain a Ábel, obětovali Bohu, Kain obilí, Ábel zvíře ze svého stáda. Hospodin přijal pouze oběť toho druhého. Kain proto ze žárlivosti bratra zabil.
Na scéně byli vyobrazeni ve středu dva muži, jeden v zeleném šatu se světlými vlasy a druhý s vlasy rezavě hnědými a v šatu zřejmě žluté barvy. Druhý prvého líbá na tvář, ale zároveň má za zády nataženou ruku s klackem, kterým se chystá bratra zabít. 

c.    Pokud můžeme věřit Uppsalskému textu, pak scéna zobrazovala zabití bývalého Saulova vrchního velitele Abnéra velitelem vojsk Davidových, Jóabem. Joáb Ábnera pod záminkou důvěrného rozhovoru vylákal a probodl. Jak byla scéna pojata, nevíme, je však pravděpodobné, že se snažila vizuálně připodobnit ke scéně hlavní. Tedy zřejmě také zde Joáb zdravil svou oběť políbením, jak ostatně stojí i v popise.