Narození Páně

Narození Páně (L 2, 1-7) – Árónova hůl (Nm 17, 16-26) a Kmen Jíšajův (Iz 11, 1)

Nápis:  Virga Aaron fronduit. Virgo Christum peperit. Virga Jesse floruit. (Hůl Árónova vykvetla. Panna porodila Krista. Prut z kmene Jesse vykvetl.), dnes je pouze fragmentární, zachován v přepisu Josefa Neuwirtha a na fotodokumentaci

Uppsalský popis: Virga Aaron fronduit. Nativitas Domini. Virga Iesse floruit. (Hůl Árónova vykvetla. Narození Páně. Prut z kmene Jesse vykvetl.)

Tímto polem začíná na západní stěně cyklus scén z Ježíšova dětství a přípravy na veřejné vystoupení, tedy tzv. skrytý životu. Pole bylo jednak poškozeno proražením barokního portálu a jednak těžce poškozeno v roce 1945, podoba malby  je zachycena na historických snímcích.

a.    Scéna Narození Páně zcela příhodně zahajuje tuto stěnu, neboť je okamžikem příchodu Spasitele. Ve středu scény spočívala pod dřevěným přístřeškem na lůžku rozprostřeném na rohoži ze slámy Panna Marie, pravou rukou si podpírá hlavu a levou drží knížku. Za ní v proutěných jeslích leželo nahé dítě, na které dýchá osel a volek. Vlevo v rohu scény seděl zády k Marii Josef a míchal v rendlíku nad ohněm kaši (dnes velmi fragmentární). Na opačné straně žena zřejmě chystala kolíbku.  

b.    Scéna vypráví o vyvolení Árona ke kněžství. Na Hospodinův příkaz Mojžíš vybral od předáků dvanácti kmenů hole, uložil je do stanu před schránu úmluvy. Druhý den Áronova hůl byla rozkvetlá, což bylo znamení o jeho vyvolení ke kněžské službě. Na zachované levé části výjevu vidíme skupinku tří mužů – Židů – v dlouhých řízách, jek vstupují na schodiště, které zřejmě vedlo k oltáři s  holemi. Tento příběh je tradiční typologickou paralelou k narození Páně. V latině navíc hůl – virga souzní se slovem panna- virgo. 

c.    Scéna je vizuálním výkladem Izajášova proroctví: „Vzejde proutek z pařezu Jíšajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.“ Oním proutkem byla myšlena Panna Marie a ovocem, které vydá Ježíš. Z výjevu vidíme pouze malou část vpravo. Lze rozeznat jakousi klenbu či arkádu, a draperii kryjící nohy ležící postavy.  Zřejmě to byl Jíšaj, prapředek Panny Marie, a z jeho boku mohla vyrůstat ratolest s rozkvetlým květem symbolizujícím Krista. Tento ikonografický motiv je často zobrazován jakožto vizualizace Izaiášova proroctví o panně, která porodí Syna.