Aracoelský zázrak – Vize císaře Augusta na Kapitolu

Aracoelský zázrak – Vize císaře Augusta na Kapitolu (Speculum humanae salvationis, kap. VIII)

Nápis: Sibilla Octaviano virginem cum filio in sole ostendit. Templum Pacis corruit, dum virgo filium edidit. (Sibyla Oktaviánovi ukázala ve slunci pannu se synem. Chrám Míru se zřítil, když panna porodila syna.) 

Uppsalský popis: Sybilla Octaviano imperatori virginem cum filio in circulo indicit, Octavianus advocans populum, cum circuit, templum Pacis corruit, dum virgo filium peperit. (Sibyla ukázala v kotouči císaři Oktaviánu pannu s chlapcem, Oktavián svolal lid, když se shromáždil, zřítil se chrám Míru, tehdy porodila panna syna.)

Pole tvoří jeden jediný výjev, ač je v polovině rozdělen nápisovou lištou. Malba byla opět poničena v roce 1945. Námět malby navazuje na předchozí pole a ukazuje opět Panny Marii jakožto ženu předem vyvolenou matku boží. Pro tento záměr byla zvolena také dobře známá legenda o zázračném vidění, který se odehrál před císařem Augustem na Kapitolu.   Příběh vypráví o tom, jak si Augustus zavolal prorokyni Sibylu, aby mu mu poradila, zda se má nechat římským senátem prohlásit bohem. Sibyla byla tři dny zavřena v císařově paláci na Kapitolu, když se konečně setkala s Augustem,  otevřela se nebesa, v nich se objevil sluneční kotouč, v jehož středu stála žena s chlapcem v náručí. V tom se ozval hlas: „Haec est ara coeli.“ (Ta je oltář nebes.) Císař se dovtípil, že chlapec je budoucí bůh a   postavil dítěti a jeho matce na onom místě oltář. Kostel stojící mezi Sibylou a Augustem tak představuje baziliku Aracoeli, která stojí v Římě na místě údajného zázraku, a jehož jméno tuto legendu připomíná.  

Volba scény také ukazuje k osobě fundátora kláštera Karla IV., který byl v době vzniku maleb římským císařem. Karel IV. se tak považoval za nástupce Augusta, který zde byl vylíčen jako Bohem vyvolený a první ctitel Panny Marie a Ježíše.